MTBO Kolotoč 2019 se nám objevil v závodním kalendáři poprvé a organizátorům patří velký dík. Hvězdář dostál svému slovu a připravil zajímavý závod doplněný o pořádnou PR masáž před ním, kdy lehce měnil prostor, počet kontrol i délku závodu. Skvělé, že o to všem tolik přemýšlel.
Nakonec mu z toho vyšlo 4,5 hodiny jihozápadně až severozápadně od Kladna, s 33 kontrolami. Tenhle vysoký počet kontrol, všechny oceněné pěti body, se mi líbil. Závodu to dodalo šmrnc a už dlouho jsem se nesnažil prásknout s kolem, doběhnout ke kontrole a razit tak strašně rychle. Ivě jsem u kontrol zakázal zastavovat vůbec; pít se dá na kole, smrká se přes rameno a čtyři hodiny vydržíme bez zastávky u křoví. Přeci jen 33 x 30 vteřin je víc než čtvrt hodiny!
Normálně bych řekl, že obodovat všechny kontroly stejně je jen lenost organizátora, a že to vezme závodu taktickou bitvu. Tentokrát mi to ale nevadilo, závodili jsme v duchu hop nebo trop – rozhodne byť jen jedna kontrola, co nám bude chybět. No, to riziko jsem přehnal, když jsem si nechal všech pět kontrol v lesoparku na Sletišti na konec. Pak jsem se celou dobu bál, že posbírám ty vzdálené kontroly a ty blízké nestihneme. Ukázalo se však, že trasa 80 km se objet dala a 700 výškových metrů nebylo žádný extrém. (Postupy jsou na Play-map).
Závod byl okořeněný počasím. U první kontroly, kdy mi bylo vedro, jsem poprosil o trochu deště. A pak už pršet nepřestalo. Trápilo nás to chvíli - až na postup u kontroly 18, kdy jsem se nechal zlákat na Hvězdářem ručně dokreslenou cestu po poli. Měly mě varovat obří pásové kultivátory, které za sebou táhly radlice. Traktorka nám tam důkladně zanesla kola, vidlice i přehazování, ale jen do okamžiku, než jsme se odvážně vnořili do brodu přes potok se zvýšeným stavem vody. Poznámku, že vlevo byl mostek beru, ale já viděl kontrolu za vodou a na mostek nezbyl čas. Po brodu nás déšť už nezajímal vůbec. Během závodu se nám drobné chybičky nevyhnuly, ale nic šíleného, vlastně jsem jen neuměl najít ten správný dub v lese, kde byly desítky dubů. Ale když jsem ho nakonec uviděl, tak to bylo jasný, to byl prostě „pan Dub“. Skoro to až vypadá, že nemám zážitky – ale mám zážitek ze závodu jako takového. Přišel mi strašně rychlý, dupavý, pořád v tempu, oči pořád na mapě. To způsobil ten rovinatější profil a velký počet kontrol. Moc hezky to utíkalo.
Čeho si na Kolotoči cením nejvíc, je odvaha se pustit do závodu takhle blízko u Prahy a Kladna, kde je to samá dálnice, obora a vesnice. Vůbec jsem však nebyl zklamaný. Organizátorům se podařilo vybrat velmi zajímavá místa (zajedu si na některá i později znovu), určitě doporučuji výjezd na Tuchlovickou haldu (ano, jde to vyjet) nebo výlet s rodinou ze Sletiště na Kačice a Tuchlovice po nové cyklostezce, které je udělaná na staré železniční trati.
(Olda Novák, Skialp nad Hrobem)
Žádné komentáře:
Okomentovat